Je to asi něco jiného, i když jistá podobnost by asi byla. V osmdesátých letech jsem se přestěhoval ze středních Čech (z těsné blízkosti Prahy) na Moravu. Zpočátku jsem to nějak nehodnotil, protože všechno bylo nové, ale asi po třech až čtyřech letech jsem chtěl utéct. Taky jsem ten domov cítil někde jinde. Přiznám se, že ani nevím kdy došlo ke zlomu a já se najednou začal cítit doma tady, na Moravě. Zjistil jsem, že se mi rodná Praha najednou už vůbec nelíbí ani jako město, ale hlavně jako místo, kde bych chtěl žít. Anonymní svět - svět pražáků a mutikulti smetí z celého světa. Tím se nechci někoho dotknout, jen mi to tak dnes připadá. Pražáci zase vidí Moravu jako Asii, takže nic ve zlým.
Jenomže podle tvého psaní to vypadá tak, že ty možná toužíš po takovém anonymním světě (píšeš:"každý mě tu zná")
Možná by sis zvykla, třeba za čas a nebo taky nikdy. Záleží na každém jedinci, jaký svět hledá. Ty asi vidíš svoji budoucnost a svůj život ve městě, kde Tě nikdo nezná. Obávám se, že jsi stvořena pro jiný svět, než "svět na vesnici" a není to Tvoje ani dobrá ani špatná vlastnost. Jen si budeš muset počkat na dobu, kdy o tomu budeš moc rozhodnout sama. Tedy až se postavíš na vlastní nohy a rozhodneš sama o svém osudu. Každý je jiný. Někoho baví vesnice, někoho město. Zkus najít do té doby něco pozitivního, ať se neužíráš špatnou náladou.
