Virtuální realitu není třeba představovat. Tuto oblíbenou formu zábavy znají mnozí jako své vlastní boty, které nosí každý den posledních pět let. Co si však málokdo uvědomuje (a co si uvědomuje i málokterý pravidelný uživatel této formy zábavy) je, že rozšířená realita nachází své uplatnění nejen v zábavním průmyslu a ve světě her. Stále více se rozptyluje i do jiných odvětví, dokonce i do světa armády.
Vývojáři jsou dnes opravdoví kouzelníci. Člověka by ani nenapadlo, co všechno lze vykouzlit a co všechno lze simulovat. Dostat se můžeme na sluneční soustavu, odkud můžou například žáci základních škol pozorovat pohybující se planety kroužící kolem Slunce. A zájemci o zařazení do armády si mohou díky VR vyzkoušet, co takový výcvik vlastně obnáší.
Virtuální realita se stala zcela logickou součástí dnešní armády a výukových center. Ano, je to zcela logické, vždyť člověk připraví na to, co ho čeká v terénu. Vojáci se mohou díky VR připravit jak na pozemní, tak na letecký boj. Mohou prověřit své chování v obtížných situacích nebo zjistit, co v nich vyvolává stres a jak s ním případně zatočit.
Vývojáři velmi často pracují s mnoha aspekty, aby došlo k prověření i funkčnosti prostorové paměti nebo aby se vyzkoušela schopnost rozhodovat se v choulostivé situaci, do které se voják může dostat prakticky denně.
Uplatnění má virtuální realita i v medicíně. Pokud bychom však zůstali u armády, je třeba konstatovat, že se díky virtuálním simulacím mohou váleční lékaři připravit na výkon své práce, a to především psychicky. Náročné podmínky totiž zatěžují právě tuto stránku člověka.
Lékaři si mohou takzvaně ,,nanečisto” vyzkoušet, jak ošetřovat zranění přímo v centru simulovaného boje.
