Já vždy ťukal na to co nehoří, ale prej je to blbě.
Na dřevo a nejlépe dubové. Proto si ťukám na hlavu.
Podle historiků toto dělají slovanské kmneny. Správně se má ťukat na dřevo, protože v něm sídlí nějaký bůžek, kterého ťukáním budíme a prosíme o pomoc. Nenatřené dřevo je nejlepší. (nod) Až pak se začalo ťukat na ledasco.
"Když chci aby se něco nestalo"... - to neznám... Ale když chci, aby něco vydrželo, ťukám klouby prstů levé ruky na dřevo... :o
Aha takže to dělám opravdu špatně. Já třeba řeknu hlavně ať mi ta sádra nepraskne, a jdu a zaťukám na železná futra protože ty nehoří. S tím dřevem to neznám. Takže to asi dělám opravdu obráceně. (giggle)
To nic - stejně je to pověra... :o
Je to pověra a není k ničemu.
CZPoradna.cz
