Sůvičko, koukej, jak vypadá pohled a vnímání generací, jak vypadá relativita. . To, na co se ptáš, je pro mladé lidi, naprosto nepochopitelné. Nechápou, že mluvíme o tom, co i pro nás ještě včera bylo samozřejmostí. Říkávala jsem: Jak nejde to?! Nejdou jen žáby a maličké děti. Jinak všecko jde! (wasntme) To jsem vůbec neuvažovala nad tím, že si, stejně jako ty, řeknu: Už nikdy nepoběžím, neuvidím hvězdy, neuvidím moře. A už vůbec, neprobudím se ráno nahá v náručí muže, celá krásně bolavá. Lidi, neberte mě za slovo! Neříkám to proto aby mě někdo litoval nebo napsal návod, jak to udělat. Rady si dám vždycky, ale třebas nechci něco za nějakou cenu. Jasněže nemluvím o penězích. (happy) Tak nějak přibývá to "už nikdy" a také : Cestou nejmenšího odporu, nebo Potřebuji jen to, co mám. :x Tohle všechno je naprosto nesdělitelné. Je to smutné, ale je to tak.
