Tak ono jde o to, jestli je to myšlené vážně nebo to má být spíš legrace. Jestli to má být světová literatura nebo česká, jestli to má být moderní poezie nebo historická.
Pokud je to jedno, vybral bych si něco neutrálního a hodně známého, co ale málokdo ve skutečnosti četl. Doporučoval bych Ovidiovy Proměny nebo Shakespearovy Sonety. Nebo něco z Villona. Osobně jsem v tomhle věku recitoval Robinsona Jefferse (Maják v bouři nebo Pastýřka putující k dubnu) a na přítomné dívky to mělo dost hypnotický účinek, cohož jsem i později několikrát zneužil.
