potravinářský ocet se dělá z vinného nebo jablečného moštu, případně z ječného nebo rýžového sladu - na alkoholovém zákvasu se nechají hodovat aerobní bakterie (oproti alkoholovému kvašení je při octovém kvašení "přítomen kyslík")
ty bakterie (Acetobacterium) biologicky oxidují alkohol na kyselinu octovou
(ostatně myslím, že podobně si počíná i člověk)
průmyslová kyselina octová (a polský potravinářský ocet) se dělají podstatně drsnějším způsobem z bramborového lihu, kterým se sytí dubové piliny očkované temi bakteriemi
