Vítáme tě na stránkách Czporadna.cz

Po registraci se staneš součástí bezva kolektivu a získáš řadu nových funkcí.

Neváhej a registruj se! >> zde <<

0 bodů
847 zobrazení
v kategorii Ostatní

Když veze třeba 20 vagonu uhlí tak to může brzdit docela daleko ne?

Vaše reakce

Vaše jméno:
Soukromí: Vaše e-mailová adresa bude použita pouze pro zaslání těchto notifikací
Anti-spamová verifikace (Odpovězte na otázku):
Pro přeskočení této verifikace v budoucnu, se prosím přihlašte nebo registrujte.

2 reakce

+1 bodů

myslím, že prokluzový úsek se při rychlosti 120 km/h předepisoval 700 m, ale už si to nepamatuju přesně



+1 bodů
mowla Domácí (2.9k bodů)

"Docela daleko" je poměrně ´přesná´ odpověď...
:D
A - v podstatě nezáleží na hmotnosti, záleží na koeficientu tření ( f ) mezi koly a kolejnicemi, které se pohybuje od cca 0,2 při ideálních podmínkách po cca 0,02 za ´kluzka´.
Zpomalení a = f . g

...podle takového výpočtu vlak - jakýkoli od uhelného až po motoráček nebo i drezínu - zastaví při f=0.1 ze 120 km/h asi na 550 m na rovině za použití průběžné (vlakové) brzdy (tedy ne jen lokomotivní)...

součinitel tření lze zvýšit sypáním
tření lze zvýšit zvětšením tlakové síly (elektromagnetickou kolejovou brzdou)

ve smyslu výše uvedeného bych chtěl poznamenat, že z čistě teoretického hlediska sice na hmotnosti vlaku nezáleží (což učitelé fyziky oznamují jako ohromné překvapení a kdo to neví, dostane pětku), ale pro praktickou brzdnou dráhu má význam veličina, které se (z hlediska fyzikáře na 1. stupni ZŠ nejspíš zásadně nesprávně) říká brzdná hmotnost

když brzdíte vlak lokomotivní nebo vlakovou brzdou (všechna kola), je to zatracený rozdíl, protože samozřejmě musíte třecí silou (v níž hmotnost figuruje) zastavit pohybovou energii vlaku (kde ovšem figuruje taky) a ta hmotnost jako veličina se plně vykrátí jenom za předpokladu, který fyzikář ve svém vítězném ryku neuvede, že brzdí naráz celý vlak a brzdy každého jednoho vagónu jsou dostatečně silné, že uvedou všechna kola naráz do skluzu

druhá věc je, že koeficient tření je při vyšší rychlosti (na začátku brzdění) a při vyšší teplotě (naopak na konci brzdění) nižší a taky se při dlouhém prokluzu sjedou na obručích plošky

v praxi se dále uplatní i takové faktory, jako že tlak v brzdovém potrubí se šíří nějakých 200 m/s,takže na konec vlaku se dostane třeba až za dvě vteřiny ... to by nejen zpomalovalo nástup brzdného účinku, ale protože by první vagóny už naplno brzdily, zadní ještě nebržděné by se na ně nasunuly a mohly by se vyšinout



Související témata

0 bodů
1 reakce 292 zobrazení
29.5.2018 v kategorii Ostatní Stefan
0 bodů
1 reakce 135 zobrazení
0 bodů
3 odpovědí 584 zobrazení
0 bodů
2 odpovědí 207 zobrazení
0 bodů
4 odpovědí 205 zobrazení
0 bodů
4 odpovědí 166 zobrazení
13.4.2014 v kategorii Ostatní Blanka Grosmanová
+2 bodů
3 odpovědí 406 zobrazení
+1 bodů
3 odpovědí 251 zobrazení
0 bodů
2 odpovědí 590 zobrazení
0 bodů
4 odpovědí 554 zobrazení
...